"Shchedryk". Film o druhé světové válce je ostře vnímán v současné válce s Ruskem

5. ledna byl propuštěn ukrajinsko-polský film „Shchedryk“. Zaměření chápe, proč se sledování stává hořkým a bolestivým a kde jsou ve filmu ve filmu známky. Druhý film filmu. UA Studio byl vydán na obrazovkách Ukrajiny, kde se akce ve Stanislavu (Ivano-Frankivsk) rozvíjí Shchedryk. Přesně před dvěma lety připomeneme 16. ledna 2020, došlo k premiéře filmu „Delivery“, který byl natočen románem Sofie Andrukhovych „Felix.

Rakousko“ (nominace „Air Force Book“ 2014). Pro tento film, studio postavilo mini-masterry na území čtyř hektarů, které napodobuje Stanislava na počátku xx století, které bylo tehdy součástí Rakouska-Uherska. Rozpočet 60 milionů UAH je dán „velkorysým“ páskám, „Shchedryk“ je podobný - asi 50 milionů UAH. V prvním filmu bylo město Stanislav uvedeno v předvečer první světové války ve druhé - před druhou světovou válkou.

Ve filmu „Doručená“ je jen extravaganza krásných žen, obleků a jídel. V Shchedryku „Všechno je stejné, ale trochu skromnější, pokud jde o jídlo a oblečení - válka již začala. Zaměření chápe, že autoři v nové pásce o Stanislavu zvládli a co vyvolává otázku. Shchedryk byl ve výrobě tři roky, našel Kovida a poté Russo-Ukrainian War, takže teprve nyní se dostal k pronájmu. Ale to má určité plus pro pásku. Čas akce je impozantní 1939.

Místo, jak jsme poznamenali, v té době polské město Stanislav, je poprvé obsazeno sovětskými jednotkami, poté německými a pak Sověti přijdou znovu. Mnoho regionů Ukrajiny nyní zažilo okupaci Ruské federace a některé dosud nebyly propuštěny, takže to, co se děje na obrazovce, vnímá naši diváci. Například obyvatelé Stanislava se schovávají v suterénech před bombardováním - to vše přežilo většinu obyvatel moderní Ukrajiny.

Páska také ukazuje kořisti, které vylučují tašky s věcmi jiných lidí, a NKVDISTS, kteří ukradli věci svým obětem. Relevance zobrazeného v pásku se šílí. Vraťme se však na spiknutí dvouhodinového filmu, který natočil režiséra Olesya Morguna-Isaenko pod skriptem Ksenia Zastavskaya. Jsou zobrazeny tři rodiny - ukrajinské, polské a židovské, kteří si pronajímají byty v jednom domě. A všechny - pouze dcery.

Rodiny se navzájem vycházejí, ne moc, ale stále se snaží najít společnou půdu a překonat kulturní rozdíly. Universal znamená, že spojuje všechny se všemi, je okouzlující ukrajinská píseň „Shchedryk“, kterou hrála Yasa - ukrajinská dívka, která má oba rodiče hudebníků: táta (Andrey Mostrenko) - kytarista v orchestru, matka (Yana Korolev) - klavírista, učitel, učitelská hudba.

Tvůrci malby byli vítězstvím mocnou mezinárodní parlamentní píseň "Shchedryk". Věc tohoto lidu se stala primárně národním hitem při zpracování Mykola Leontovich. Ukrajinská Shchedrivka je tradiční přání písní a dobře na velkorysý večer. Na začátku třicátých let napsal americký původ Petro Vilkhovsky (na sebe autorská práva v roce 1936) melodii při zpracování Leontoviče textu o vánočních zvoncích zvonků.

Tato věc podporovala Američany během Velké deprese. Až do roku 1939 byl Shchedryk již světovým vánočním hitem. Vraťme se k filmu. Yasya, ukrajinská dívka, zpívá porážku "Shchedryk" a používá ji jako argument pro přátelství. Bylo to s pomocí magické hudby, že „přátelé“ polských a ukrajinských rodin. Existují však sovětští „osvoboditelé“. Zatkli polské matky (John Opposit). Pro které není příliš jasné, její manžel je polský důstojník.

Někde zmizel. Dívka z rodiny Poláků byla mezi Ukrajinci Ivanyuk. Nacisté brzy odletěli do města - utrpení začíná Židy. Všimněte si, že hra herečky Yana Koroleva (její debut v kině) v roli Sofie Ivanyuk. Její hrdinka je úmyslná, krásná žena, která má velké srdce a vrozený takt. Na druhém místě je pól Tomash Sobchak, který hrál hlavu židovské rodiny: jeho postava se ukázala jako barevná, s obrovským pocitem důstojnosti.

Andriy Mostrenko, který hrál hlavu ukrajinské rodiny, je v rámečku velmi tichý - musíte být také schopni. Kdo nemá nic člověka - je to ve všech zástupcích sovětské moci. Hlavním zlem je nkvdist, který provedl Andriy Isaenko („Pracuji na hřbitově“). Navzdory skutečnosti, že herec je mužem režiséra, Olesya Morgun-Isaenko nezachránila svého hrdinu: postavu Andrew-A skončilo, zlé monstrum.

Jeho sovětský důstojník - šunka, spodina, násilník, nutí každého mluvit rusky. Stejným neprůchodným bastardem je teta, která nedala ukrajinské dívce z mateřské školy Polka. Argumentem je dcera nepřítele lidu. Skvělé - pak to vyhoďte ze země! Ale teta, která je chléb, je neochvějná. Film obecně postrádá skriptové a režijní šablony, ale pro zástupce sovětských represivních orgánů - skládají se ze známek.

Avšak pracujete tak v oboru umění, dosáhnete opačného účinku - operety zlé se zdá být neživé a abstraktní, protože nemá jednotlivé rysy. Neexistují žádné nároky na obleky a interiéry - všechno je velmi elegantní. Včetně sovětských popravčích, osprchovaných od objednávek hlavy k hlavě. Ale o motivech a rozvoji příběhů jsou s tím značné problémy. Například lékař je zobrazen na ulici na začátku filmu, který se nudí NKVD-Shrub.

Proč nezkusit tohoto lékaře, aby zachránil jednu z židovských dívek, která byla pokousána krysa? Ale linie lékaře byla odříznuta. Proč byl potřebný na začátku? Tisk blikal stížnosti na hru dětí, ale z jejich strany jsme si nevšimli žádných velkých hříchů. Místo toho mají „dospělé“ postavy dostatek šablon. A v tomto smyslu „Shchedryk“ ztrácí pásku “věnovaný" na literárním základě i ztělesnění režiséra.