Slabý článek: chtějí Putinovi generálové konec války na Ukrajině?

Analytik zjišťoval, zda jsou v ruské armádě nejvyšší důstojníci, kteří by se nebáli vystoupit proti Kremlu. Rostoucí počet aktivních i penzionovaných ruských důstojníků tiše zpochybňuje strategii Vladimira Putina pro Ukrajinu a tvrdí, že válka vyčerpává lidské zdroje, ničí ekonomiku a vede Rusko ke katastrofě.

Focus přeložil článek "Chtějí Putinovi generálové konec války na Ukrajině?" vojenský analytik Robert Johnson pro portál National Security Journal. Johnson vyhledal důstojníky ruských ozbrojených sil, kteří mají v ruské armádě váhu, a snažil se vysvětlit, zda by se odvážili protestovat.

Na pozadí stále otevřenější vnitřní nespokojenosti s vládou ruského prezidenta Vladimira Putina a zpráv o téměř barbarském zacházení velitelů s ruskými vojáky v první linii narůstají na nejvyšších úrovních státní správy obavy z průběhu války na Ukrajině. V zákulisí panuje názor, že tato válka musí být zastavena dříve, než bude příliš pozdě, aby se předešlo katastrofickým následkům pro ruský stát.

Někteří vysocí vysloužilí ruští vojenští vůdci bili na poplach ještě před začátkem války a předpovídali pro ruské ozbrojené síly katastrofu, která se odehrála v letech po invazi v únoru 2022. Generálplukovník ve výslužbě Leonid Ivašov, šéf Všeruského důstojnického shromáždění, učinil veřejné prohlášení ještě před začátkem války.

Ve svém prohlášení vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k rezignaci pod hrozbou zbavení moci v souladu s ústavními postupy kvůli možné invazi na Ukrajinu. Aby nikdo nepochyboval o upřímnosti jeho sdělení, poskytl 78letý Ivašov po veřejném prohlášení rozhovor jednomu z mála tehdy zbývajících liberálních ruských masmédií, rozhlasové stanici Echo Moskvy.

V rozhovoru trval na tom, že nemluví jen svým jménem, ​​ale také jménem shromáždění vysloužilých důstojníků a záložníků, jejichž zájmy zastupuje. Ivašov řekl, že kolektivní prohlášení organizace bylo upraveno a přepracováno během interních diskusí, přičemž někteří vysloužilí vojenští pracovníci obhajovali mírnější linii vůči Putinovi. Jiní však požadovali ještě přísnější formulace.

Ve svém poněkud zdrženlivém rozhlasovém rozhovoru Ivašov také vysvětlil, že úřadující důstojníci ze zřejmých důvodů nemohou svobodně vyjádřit svůj názor, a zdůraznil, že oslovuje malé publikum „Echo Moskvy“. Jedna z mála ruských rozhlasových stanic, která měla odvahu kritizovat Putinův režim, byla brzy nucena zavřít.

Před rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 zastával Ivashov pozici hlavního asistenta ministra obrany země a vedoucího odboru pro všeobecné záležitosti ministerstva. Zastával další vysoké vojenské posty a velel jednotkám až do svého odchodu do důchodu – nebo, jak někteří věří, do vynucené rezignace Putinem – v roce 2001. Mezi jeho povinnosti v té době patřila četná jednání s NATO a americkou armádou.

Od té doby Ivašov považuje Putinovu totální invazi na Ukrajinu za vážnou chybu, která poškozuje vnitřní i vnější situaci kolem Ruska. Vzhledem k jeho předchozím funkcím mnozí jeho pohled považují za vážný a nemotivovaný politickými či osobními zájmy. Ivašov předpověděl, že vleklá válka oslabí ekonomiku země a prohloubí již tak hrozící demografickou krizi. Varoval, že Rusko ztratí přátele na mezinárodní scéně a riskuje, že půjde do války s NATO.

Jeho předpovědi se ukázaly být brutálně přesné. Ivašov soustavně obviňuje Putina, že riskuje „konečné zničení ruské státnosti a vyhlazení původního obyvatelstva země“. Varoval, že skutečným nebezpečím pro Rusko není NATO ani Západ, ale „neudržitelnost modelu státu, naprostá neschopnost a neprofesionalita systému moci a řízení, pasivita a dezorganizace společnosti“. V takových podmínkách, jak píše, „žádná země dlouho nevydrží“.

Ačkoli Kreml obvykle nemilosrdně potlačuje jakýkoli projev nesouhlasu, Ivašov pokračuje ve veřejné kritice invaze. V prosinci 2024 pronesl dlouhý monolog na UA ​​RUS Online a varoval, že Putina a jeho nejužší kruh v Kremlu může brzy postihnout stejný osud jako režim svrženého syrského diktátora Bašára al-Asada. Uvádí se, že současní ruští generálové a další vysoce postavení úředníci jsou vůči Putinově politice stále kritičtější.

Zdá se, že Putin je na cestě ke konfrontaci s vojenským velením, které sleduje kolaps jeho armády v důsledku takové politiky. Jednou z jejich obav je, že Putin trvá na stejných maximalistických požadavcích, jaké kladl od prvního dne války. Důstojníci jsou znepokojeni tím, že si nedokážou přiznat své chyby nebo změnit strategii, aby se přizpůsobili novým realitám na bojišti.

Přes vysoké ztráty a další ohromující ztráty zůstávají Putinovy ​​hlavní cíle nezměněny. Dalším bodem je Putinova neochvějná důvěra, že Rusko stále může vyhrát opotřebovací válku. Putin vždy věří, že Rusko dokáže přežít Ukrajinu a její západní příznivce. Podle jeho názoru jsou extrémně vysoké ztráty cenou, kterou je třeba zaplatit ve věčném boji se Západem.

Vzhledem k tomu, že dosud byl tlak zevnitř Ruské federace v souvislosti s těmito ztrátami minimální, nevidí Putin potřebu něco měnit. Putin už ztratil nejednu příležitost k dohodě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vůdci NATO. Odmítnutí rozhovorů, včetně nedávného zrušení plánovaného summitu v Budapešti, je také vnímáno jako Putinova chladnokrevná touha zachránit si tvář za cenu tisíců životů týdně.

Ivašov rozlišuje mezi vysoce kvalifikovanými ruskými profesionálními vojáky a takzvanou vojenskou „elitou“ Kremlu. Podle jeho názoru v čele těch druhých nestojí nikdo, kdo o vojenských záležitostech nemá nejmenší ponětí. Dokud bude taková elita u moci, Rusko se přiblíží Ivašovově předpovědi, že válka skončí katastrofou.

Cenu za tuto katastrofu nezaplatí Putinovi kremelští vojáci, ale profesionální důstojníci a desítky tisíc mladých ruských branců, kteří budou zabiti nebo zmrzačeni v boji. Reuben F. Johnson analyzuje a podává zprávy o zahraničních zbraňových systémech, obranných technologiích a mezinárodní politice vývozu zbraní již 36 let. Johnson je ředitelem Asijského výzkumného centra v Nadaci Casimira Pulaského. Přežil ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022.