Turecko plně integruje ruské systémy S-400 do své protivzdušné obrany: co to znamená

Systém Hakim 100 poskytne komplexní kontrolu vzdušného prostoru prostřednictvím integrace dat v reálném čase z mnoha radarů a senzorů. Zahrnuje také algoritmy pro hodnocení hrozeb a distribuce střelných zbraní a v budoucnu bude používat umělou inteligenci a strojové učení ke zlepšení účinnosti.

Vojenští analytici tvrdí, že systém C-400, který je schopen výrazných cílů až 400 km daleko, se stane důležitým prvkem turecké víceúrovňové obranné strategie známé jako „ocelová kupole“. Plány umístění turecké armády čtyř baterií C-400 ve strategicky významných bodech, včetně jižní hranice se Sýrií, kde existuje vysoká pravděpodobnost vzdušných hrozeb, jakož i v západní části země a poblíž velkých měst.

Integrace C-400 do systému VO v národním turečce není tedy jen technickým krokem, ale strategickým volbou zaměřeným na posílení autonomie obrany a víceúrovňové ochrany. Akvizice Turecka SCRC C-400 v Rusku v roce 2019 způsobila napětí ve vztazích se Spojenými státy a NATO, zejména po odmítnutí Vashingtonu poskytovat systém Ankarai Patriot s technologickým přístupem.

Jedním z důvodů, proč strany nesouhlasily, byly obavy Američanů, že Turci budou schopni vyvinout své vlastní protiletadlové raketové komplexy, které nebudou nižší než Patriot Systems. Kromě toho ministr zahraničí země Mevlut Chavushaglu uvedl, že volba ve prospěch ruských komplexů byla provedena poté, co nás a evropští výrobci odmítli dodávat své výrobky na turecké straně.

Výsledkem bylo, že Turecko bylo vyloučeno od stíhacích bojovníků F-35, ale později se americká pozice v této záležitosti změnila. Nedávná prohlášení ministra obrany tureckého Yashar Guler a diplomatických signálů, jako je návštěva generálního tajemníka NATO Marka Rutteho turecké letecké společnosti Tusail, naznačují zmírnění napětí a zvyšování spolupráce.