Bez "Armata", Su-75 a PAK-DA: proč se obranný průmysl Ruské federace dostal do krize

Jaké jsou schopnosti vojensko-průmyslového komplexu Ruské federace a skutečně krize začala ve čtvrtém roce války? Ruský obranný průmysl trpí pod tíhou vojenských potřeb a sankcí. Hlavní programy – Su-75, Su-57, T-14 Armata a PAK DA – jsou neustále narušovány a továrny mezi sebou soutěží o čipy, investice a kvalifikovanou pracovní sílu. Focus přeložil článek vědce a bývalého pěšáka americké armády Brenta M. Eastwooda pro The National Security Journal.

V článku „Ruská armáda zažívá krizi“ Eastwood zkoumal situaci v ruském vojenském průmyslu a vysvětlil, zda se ruským ozbrojeným silám podaří získat novou vojenskou techniku ​​pro pokračování války na Ukrajině. Ozbrojené síly Ruské federace mají problémy s pořizováním obranných produktů. Vladimir Putin, jeho generálové a admirálové často dávají velké sliby a nedodržují je.

Rusové zjevně zažívají potíže ve válce proti Ukrajině a nedokážou vytvořit „superzbraň“, tak potřebnou pro Putina. Potíže v Rusku začaly bezprostředně po rozpadu Sovětského svazu. Nedostatek financí měl negativní dopad na vojenské potřeby. Vláda pracovala v chaotickém režimu, hlavní pozornost věnovala podpoře mladé tržní ekonomiky a dalším vnitropolitickým problémům. To vedlo ke zrušení a zpoždění různých programů pro stavbu letadel a lodí.

Obnovení obranného průmyslu trvalo roky. Nyní, v souvislosti s válkou na Ukrajině, musí Rusko znovu přezkoumat nákup obranných produktů v rámci drahých a ambiciózních programů, jako jsou Su-75, Su-57, T-14 „Armata“ a PAK-DA. Například neviditelná stíhačka Su-75 se nevyrábí ve velkém a na exportním trhu nemá poptávku. Totéž platí pro Su-57, který se navíc nemůže pochlubit vynikajícími bojovými výsledky na nebi nad Ukrajinou.

MBT T-14 "Armata" se ukázal jako drahý a přeceňovaný. V Rusku byly potíže s jeho sériovou výrobou. Tento neúspěšný program může být nutné zrušit. Výroba bombardéru nové generace PAK-DA byla také mnohokrát zastavena a znovu zahájena. Kdy tento stealth letoun vstoupí do služby, není známo. Ruská flotila navíc nemá aktivní letadlovou loď, což je také docela smutné. Jedním z velkých problémů je morálka.

Rusové jsou ohromeni obtížemi při konfrontaci s obrannými silami Ukrajiny a také neuvěřitelným počtem obětí a zničené techniky. Zaměstnanci různých obranných agentur si kladou otázku, zda si zachovají stejnou úroveň národní hrdosti a prestiže, jaké se těšili před válkou. Mezinárodní sankce navíc poškodily obranné dodavatelské řetězce. Tempo technologických inovací se zpomalilo na neefektivní úroveň.

Výrobní dopravníky jsou nečinné a pracovníci zůstávají bez práce a neplní plánované ukazatele. V zemi nejsou žádné mikroprocesory z USA, Evropy nebo Japonska. Jedinou šancí pro Rusy, jak pokračovat ve výstavbě pokročilých zbraňových systémů, je spoléhat se na to, že některé komponenty navzdory sankcím dodají země druhého sledu. Takové náhradní díly jsou méně kvalitní a mají často zpoždění, pokud se vůbec dostanou do Ruska.

Rusko má příliš mnoho zbraňových systémů, které se používají současně, a není snadné stanovit priority.

Má se zaměřit na armádu, která potřebuje rychlou výměnu tanků a obrněných vozidel? A co námořnictvo a jeho potřeba nových lodí, které by nahradily zničené, jako je například černomořská vlajková loď „Moskva“, která byla považována za jednu z nejlepších lodí flotily? Mezitím také letectvo potřebuje velké investice v souvislosti se současným vývojem Su-57, Su-75 a PAK-DA. Na to všechno prostě není dost času, peněz a prostředků.

Rusko závisí na cenách ropy, aby si udrželo své příjmy a směrovalo je do válečných a obranných nákupů. Od začátku letošního roku ale cena ropy klesla o 18 %. Rusko při nákupech uhlovodíků spoléhá na Čínu, ale tyto nákupy nemusí stačit na podporu obranného průmyslu. Má Rusko dostatek kvalifikovaných pracovníků? Zvláštní pozornost je třeba věnovat získávání a udržení vysoce kvalifikovaných pracovníků pro výrobu vojenské techniky.

Kvůli válce ale na Ukrajině bojují a umírají mladí, zdraví muži, kteří by se mohli zařadit do řad pracovníků obranného průmyslu. V důsledku toho zůstávají pouze starší pracovníci, kteří nemají sílu vykonávat fyzicky náročnou práci. Válka by měla být ukončena, aby se vycvičila a připravila nová generace pro práci ve vojenských továrnách. Rusko nemusí mít dostatek finančních prostředků na investice do všech těchto programů.

K uspokojení vojenských potřeb jsou potřeba biliony rublů. „Produkce ‚kovových výrobků‘, u které se očekává růst o 26,4 % v roce 2023 a 31,6 % v roce 2024, klesla v září ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 1,6 % po nárůstu o 21,2 % v srpnu,“ uvedl Moscow Times. Růst výroby se plošně zpomaluje a čeká nás další zpoždění v dodávkách cenného vybavení.

„Institut pro ekonomické prognózy Ruské akademie věd oznámil, že 18 z 24 výrobních subsektorů, které společně produkují téměř 80 % zboží země, je nyní ve stavu recese,“ poznamenávají také Moscow Times. Ruská vláda bude muset zvýšit svůj rozpočtový deficit, aby mohla financovat vojenské akce, a sektor zadávání zakázek v oblasti obrany může čelit nedostatku finančních prostředků. To vše je pro Putina špatná zpráva.

Obranný průmysl si navíc stále uchovává zbytky sovětského systému. Pravděpodobně budete muset vymyslet produkční kvóty, abyste potěšili „milého vůdce“. To brání zavádění nových výrobních technologií. Továrny jsou rozmístěny po celé zemi, což vytváří problémy s efektivitou a úsporami z rozsahu. Vědecký výzkum a vývoj jsou také daleko od úrovně, která by ruskému obrannému průmyslu umožnila důstojně splnit třicátá léta 20. století.

Stále zde žijí zbytky sovětské mentality, podle níž vše „tak dopadne“. Kreml potřebuje podporovat dvojúčelový výzkum na univerzitách, ale na rozdíl od USA nemá Rusko prakticky žádná technologická centra vedená univerzitními vědci. Rusko má před sebou hodně práce. Válka vstupuje do čtvrtého roku bez konce a obranné podniky se soustředí na výrobu starých modelů tanků a obrněných transportérů, proto výroba nové vojenské techniky zaostává.

Problémy s dodavatelskými řetězci a snížená produkce způsobují další potíže. Mladí, energičtí pracovníci, kteří běžně zaplňují řady obranného průmyslu, jsou buď v první linii, nebo již zemřeli nebo byli zraněni v akci. To připravuje Rusko o celou generaci pracujících. Sankce nebudou zmírněny a finance zůstanou napjaté, dokud bude opotřebovávací válka pokračovat.

Obrannému průmyslu dochází dech a Putin se bude muset zeptat, zda dokáže vyrobit dostatek své Wunderwaffe, aby změnil výsledek války. Obnova ruské zbrojní výroby bude trvat roky a to vyhovuje Ukrajině, Spojeným státům a NATO, které očekávají, že budou nadále tlačit na Putina a omezovat výrobní kapacity jeho země. Brent M.

Eastwood je doktor věd, autor knih „Neotáčet se zády ke světu: konzervativní zahraniční politika“, „Humans, Machines, and Data: Future Trends in Warfare“ a dalších. Brent byl zakladatelem a generálním ředitelem technologické společnosti, která předpovídala světové události pomocí umělé inteligence. Působil jako legislativní asistent amerického senátora Tima Scotta a radil senátorovi v otázkách obrany a zahraniční politiky.