Jiný

Výprodej impéria LUKOIL: co Rusko navždy ztrácí kvůli Trumpovým sankcím

Trump nutí LUKOIL, aby prodal zahraniční aktiva – a to je pro Rusko skutečná katastrofa, bez ohledu na to, co Putin říká. Blogger Maksym Gardus analyzuje ztráty konkrétních struktur a objektů a vyvozuje z toho globální ztráty pro Ruskou federaci – mnohem větší než čistě ekonomické. Trump nutí LUKOIL k prodeji zahraničních aktiv.

Co a kde Rusko ztratí? V říjnu 2025 zavedla administrativa Donalda Trumpa nejtvrdší sankce proti ruskému ropnému průmyslu za poslední dva roky. Rosněfť a LUKOIL, stejně jako desítky jejich dceřiných společností, podléhaly omezením. Jakékoli finanční transakce, investice nebo vývoz technologií jsou zakázány. Cílem Washingtonu je snížit energetické příjmy Kremlu.

Druhá největší společnost v Ruské federaci, která donedávna kontrolovala až 20 % ruské produkce a měla širokou síť aktiv po celém světě, byla napadena. Společnost LUKOIL ze strachu ze sankcí oznámila prodej svých zahraničních aktiv. Co jsou vlastně aktiva a čeho se může korporace zbavit? Společnost vysvětlila rozhodnutí o prodeji jako „neschopnost pokračovat v činnosti v rámci stávajících licencí OFAC“.

Podle Reuters, AP News a bne IntelliNews jde o úplný odchod ze zahraničních projektů. Seznam hlavních aktiv, která jsem našel (není vyčerpávající): Tato aktiva dohromady zajišťovala více než 15 % globální těžební kapacity společnosti a stabilní tok měn. Oznámení o prodeji vyvolalo ostrou reakci investorů. Na pozadí zpráv akcie LUKOIL za týden klesly o -13,95 %. Jde o největší propad od roku 2022.

Odborníci to nevysvětlují jako krátkodobou paniku, ale jako přehodnocení rizik: firma přichází o geografickou diverzifikaci, devizové příjmy i partnery a nahrazení západních aktiv novými je prakticky nemožné. Bude LUKOIL schopen prodat majetek falešným osobám? Ve skutečnosti odpověď závisí na geopolitických faktorech. Tedy v jakém vztahu jsou příslušné státy s USA a zda chtějí riskovat.

To znamená, že pseudoprodej v EU a USA je spíše diskutabilní a do Afriky, Latinské Ameriky a SNS je možný jen v určitých případech. Ztráty — nejen pro firmu, ale i pro stát. Moskva ztrácí kontrolu nad částí infrastruktury, která zajišťovala export přes Bulharsko, Kazachstán a Irák. Devizové příjmy klesají, „měkká síla“ klesá – kvůli zavírání čerpacích stanic a snížené přítomnosti v Africe a na Blízkém východě.

Evropa dostává šanci odkoupit nebo znárodnit zařízení na rafinaci ropy – Bulharsko už připravuje zákon o státní kontrole rafinérie v Burgasu. Kazachstán může přerozdělit podíly v projektech ve prospěch společností Chevron a KazMunayGas. V roce 2024 již společnost LUKOIL utrpěla odpisy ve výši 93,3 miliard rublů, z nichž více než 50 miliard je právě kvůli ztrátě zahraničních aktiv.

RBC Ukraine odhaduje ztrátu tržní kapitalizace společnosti po sankcích na 83 miliard rublů za dva dny. Mezinárodní analytici z UBS a IEA se domnívají, že společnost by mohla potenciálně ztratit až 25 % své výrobní kapacity v případě prodeje všech projektů mimo Ruskou federaci. „Nejde o kolaps, ale o začátek strukturální redukce přítomnosti ruské ropy ve světě,“ říká analytik UBS Giovanni Staunovo.

Trumpovy sankce tak nutí ruský byznys nejen k „přizpůsobení“, ale i k ústupu. Rusko začíná mizet z globální energetické mapy ne proto, že dochází ropa, ale proto, že ji už nikdo nechce kupovat, spolu s riziky Kremlu. Každý energetický podnik v zahraničí je navíc jedním z prvků „energetické velmoci“.

Kolem majetku se koneckonců formuje klientela loajální k Rusku a jeho zájmům – pracovníci a rodinní příslušníci, odbory, dodavatelé a servisní organizace, úředníci na místní a národní úrovni. Část příjmů je navíc vynakládána na legální i nelegální posilování ruského vlivu — od financování „Ruských domů“ až po příspěvky do volebních fondů.