„1. ledna 2030 se Ukrajina musí připojit k EU“: Co řekli zahraniční vůdci v výročí války (foto, video)
Během summitu s účastí evropských vůdců a prezidenta Vladimíra Zelensky pod názvem „Podpora Ukrajiny“ podpora ve dnech 24. února 2025 navrhl prezident Litvy urychlení ukrajinského přistoupení do EU a jmenoval datum - 1. ledna 2030. "Pojďme urychlit přistoupení Ukrajiny do EU. Navrhuji datum - 1. ledna 2030. A otevření prvních jednání, první klastr, lze brzy provést. Udělejme cestu Ukrajiny do EU nevyhnutelné," řekla Nauseda.
Litevský prezident se také domnívá, že členství v NATO „je nejlepší a nejúčinnější, dlouhodobé a nejlevnější“ bezpečnost Ukrajiny. Musí zůstat na stole, aby posílil postavení Ukrajiny u vyjednávacího stolu. Nauseda dodala, že je čas na vedení, takže Evropané musí převzít odpovědnost za svou bezpečnost, která závisí na bezpečnosti Ukrajiny bez jakéhokoli zpoždění. „Jakmile to došlo do Kyjeva.
Proběhlo přesně tři roky od začátku kruté velké ruské vojenské invaze. Ukrajina a její lidé zažili mnoho pokusů, ale zůstávají hrdí a nerozbitné. Radii a hrdí na to všechny ty roky Litva podporovala Ukrajinu. Mezitím prezidentka Evropské komise Ursula von der Lien během své návštěvy v Kyjevě nahlásila novou tranši od EU - 3,5 miliardy EUR. „Nejen osud Ukrajiny. Je to osud Evropy. Naším primárním úkolem proto zůstává posílit odpor Ukrajiny.
V současné době naše odbory a členské státy podporovaly Ukrajinu v hodnotě 134 miliard eur. Je to více než kdokoli jiný, „Ursula řekla pozadí der Liaien. Podle předsedy Evropské komise byla díky jejich pomoci Ukrajina schopna uzavřít Ukrajinu po celý rok 2025. „Dnes jsme v Kyjevě. Protože Ukrajina je Evropa,“ napsala na svém Instagramu Ursula der Lyen.
Finský prezident Alexander Stubb, prezident Lotyšska Edgar Rinkevich, litevský prezident Gitanas Nauseda, prezident Evropské rady Anthony Rosta, prezident Evropské komise Ursula von der Lyen -Minister of Estonsko Kristen Michal, předseda vlády Islandu Kristrrrrrrrrrrrrrrhstadottir, premiér Norska Jonas Gar Stere, španělský premiér Pedro Sanchez, Švédský premiér Ulf Kristerson, generální tajemník OBSE Feridun Sinirliogl France Benjamin Haddad.
Vzdali hold padlým ukrajinským vojákům spolu s Vladimirem Zlensky a první dámou Elena Zelenskaya. Mezitím český prezident Peter Pavel zdůraznil, že mír je důležitý, ale ne „za žádnou cenu“. "Mír, který je odměňováním oběti, když odměňujeme Rusko za agresi, nebude to skutečný mír, bude to zrada," řekl Petr Paul.
Dodal, že v České republice vědí, jak se taková zrada pociťovala: v roce 1938, po souhlasu mnichovského souhlasu bez účasti Československa, byla jejímu sudetenskému regionu dána Hitlerovi, ale druhá světová válka takové rozhodnutí nezastavila o rok poté. Prezident České republiky zdůraznil, že každé uspořádání by mělo být dohodnuto s Ukrajinou. „V Evropě nemůže být žádný dlouhodobý mír bez míru,“ řekl český vůdce.
Kanadský premiér Justin Trudeau odhalil nové podrobnosti o pomoci z jejich země. Zejména Kanada přidělí první tranši ve výši 5 miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv a také 25 vozidel Lav II pěchoty, čtyři letecké simulátory pro F-16 a systém výsadby pro letadla, střelivo a další. Turecký prezident Taip Recep Erdogan se také připojil ke summitu vzdáleně. "Od anexe Krymu v roce 2014 je Turecko na Ukrajině pevně na straně spravedlnosti.
Před třemi lety jsme jasně objasnili, že jsme proti této válce," zdůraznil turecký vůdce. "Naší společnou odpovědností je, že příští rok oslavujeme výročí míru, ne války," dodal Erdogan. Zejména se objevil názor na rizika konce války za nespravedlivé podmínky. „Existuje riziko, že mír na Ukrajině je nebezpečnější než válka, která v současné době probíhá,“ řekl dánský premiér Matte Frederixen.