"Peníze dojdou na konci února": The Economist spočítal, kolik peněz Ukrajina potřebuje na válku

Sdílet: Po téměř 4 letech totální války jsou náklady na nepřátelské akce vysoké: do konce roku budou vojenské výdaje Ukrajiny činit asi 360 miliard dolarů. Zároveň dva ze tří zdrojů financování pro Ukrajinu v současné době docházejí. Ukrajina může čelit tomu, že jí dojdou peníze na konci února 2026.

Situaci komplikuje zejména fakt, že americký prezident Donald Trump omezil finanční pomoc Ukrajině z Ameriky a také ruské údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, píše The Economist. "Ukrajina čelí vážné finanční krizi. Pokud se nic nezmění, na konci února jí dojdou peníze," píše se v publikaci. Analytici The Economist se domnívají, že na pozadí těchto událostí by měla Evropa hledat finanční prostředky, které by Ukrajině pomohly tento boj vydržet.

To by mohlo hrát důležitou roli nejen ve schopnosti Ukrajiny pokračovat v boji s Ruskem, ale také v posílení pozice Evropy: V říjnu se evropští lídři nedokázali dohodnout na převodu „reparační půjčky“ na Ukrajinu – finančních prostředků ze zmrazených ruských aktiv v Evropě ve výši 163 miliard dolarů.

Nesouhlasila s tím zejména Belgie, která se obává budoucích žalob z Ruska, protože většina prostředků, které chtějí zabavit, je na účtech belgického depozitáře Euroclear. Tyto a další obavy evropských lídrů jsou „zastíněny zisky“, kterých může Evropa dosáhnout prostřednictvím finanční podpory Ukrajině. První je příležitost odhalit a umocnit obtíže, kterým Kreml čelí.

"Rusko ztratilo 200 000 až 500 000 vojenského personálu — dvakrát tolik než Ukrajina. Také samo o sobě nese velké finanční břemeno. Uvedené výdaje na obranu dosáhnou v roce 2025 160 miliard dolarů a státní banky také podnikly obrovské mimorozpočtové půjčky na podporu vojensko-průmyslového komplexu," tvrdí deník.

Přestože sankce z roku 2022 nedokázaly „srazit Rusko na kolena“, lze toho dosáhnout po půl dekádě rostoucích ekonomických problémů v Kremlu, včetně skrytých dluhů, inflace 8 % a úrokových sazeb 16,5 % atd. „Další půl dekády takového období pravděpodobně vyvolá v Rusku ekonomickou a bankovní krizi,“ domnívají se analytici. Druhou příležitostí pro Evropu je snížit vojenskou závislost na Spojených státech.

Publikace také píše, že takový „čtyřletý závazek“ bude stát přibližně 389 miliard finanční pomoci a zbraní – téměř dvojnásobek toho, co obdržela z Evropy od začátku rozsáhlé invaze. Aby pokryla tyto náklady a přestavěla zemi, bude muset Evropa zvýšit financování na 0,4 % HDP členských zemí NATO – s výjimkou Spojených států.

The Economist také píše, že Evropa si potřebuje „uvědomit svou vlastní sílu“ a přestat se vyhýbat finančnímu soupeření s Ruskem. "Jeho vojenský rozpočet je již čtyřikrát větší než ruský; jeho ekonomika je desetkrát větší. Místo aby se Evropa vyhýbala finančnímu soupeření s Kremlem, měla by ho přijmout - a vyhrát válku," uvádí publikace. Připomeňme, že 24.