Venezuela požaduje silnější obranu: Maduro poslal Kremlu žádost o rakety a radary
Tento krok přišel poté, co Spojené státy posílily svou vojenskou přítomnost v Karibiku a provedly sérii úderů na plavidla údajně spojená s pašováním drog. Madurovy požadavky jsou obsaženy v interních dokumentech vlády USA, které získal The Washington Post. Podle publikace Maduro v dokumentu zdůraznil, že situace v regionu je „eskalací mezi Spojenými státy a Venezuelou“ a vyžaduje okamžité posílení obrany země.
V dopise Maduro podrobně popsal seznam žádostí, včetně: Dokumenty ukazují, že dopis měl doručit venezuelský ministr dopravy Ramon Celestino Velazquez během cesty do Moskvy. Maduro podle listu The Washington Post také zaslal výzvu čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. V něm uvedl nutnost „rozšíření vojenské spolupráce“ a urychlení dodávek čínských radarových detekčních systémů.
Samostatně se v dokumentech uvádí, že Venezuela koordinuje dodávky vojenského vybavení a dronů s Íránem. Je známo, že Velazquez jednal se zástupci Teheránu o dodávkách „pasivních detekčních systémů“, prostředků pro radioelektronické rušení GPS a dronů s letovým dosahem asi 1000 km. Reakce Pekingu a Teheránu na Madurovo odvolání zůstává neznámá. Na pozadí nejistoty s Čínou a Íránem zůstává hlavním Madurovým partnerem Rusko.
Kreml přitom již ratifikoval novou strategickou dohodu s Venezuelou. Podle analytiků se však se začátkem války na Ukrajině a vlivem západních sankcí schopnost Moskvy podporovat Caracas snížila. V posledních letech Rusko omezilo diplomatickou a vojenskou aktivitu ve Venezuele a částečně přesunulo svá zpravodajská zařízení do Nikaraguy.
Bývalý americký velvyslanec ve Venezuele James Storey poznamenal: "Skutečnost, že jsme přesunuli více než 10 procent našich námořních aktiv do Karibiku, je v jistém smyslu vítězstvím Putina," řekl a zdůraznil, že pozornost USA je nyní rozdělena mezi Evropu a Latinskou Ameriku. Stávající ruské vybavení ve Venezuele je podle dokumentů z velké části zastaralé nebo vadné. Některá Suova letadla, zakoupená v předchozích letech, jsou dlouhodobě mimo provoz.
Bývalí venezuelští vojenští důstojníci tvrdí, že ještě v roce 2018 bylo provozuschopných jen několik vozidel. Tento měsíc Maduro oznámil rozmístění 5000 ruských řízených střel Igla-S, ale nezávislí experti tvrdí, že většina systémů má spíše symbolický efekt než skutečný vojenský potenciál. Rusko je klíčovým hráčem ve venezuelském energetickém sektoru.
Její státní společnosti mají podíly ve třech společných podnicích, které tvoří asi 11 % venezuelské produkce ropy. Ruské společnosti navíc vlastní práva na průzkum plynových a ropných polí v hodnotě miliard dolarů. Analytici poznamenávají, že ačkoli Moskva získává stabilní zisky ze společných projektů, již aktivně neinvestuje do rozvoje venezuelského energetického sektoru.
Připomeňme, že v září Spojené státy zvýšily svou vojenskou přítomnost v Karibiku a do regionu byla vyslána letadlová loď Gerald Ford. Administrativa Donalda Trumpa tvrdí, že bojuje proti mezinárodnímu obchodu s drogami, zatímco Venezuela obviňuje Spojené státy z provokací a vměšování se do jejích vnitřních záležitostí. Další reakce Kremlu na Madurovy žádosti zůstává neznámá.
Pád moci v Caracasu by mohl pro Moskvu znamenat ztrátu jednoho z klíčových spojenců v Latinské Americe, ruští experti však zdůrazňují, že reálné možnosti Kremlu zasáhnout jsou omezené. Jak informoval Focus, Venezuela mobilizuje milice po prohlášení USA o rozmístění vojenských sil ve vodách Latinské Ameriky. A prezident Nicolás Maduro prohlásil, že „žádné impérium se nedotkne posvátné země Venezuely“.