NATO - 75 let: Vlastní události v historii Alyasny z ruských cvičení na podporu Ukrajiny
výročí NATO o nejvýznamnějších událostech v historii aliance. Po druhé světové válce čelil svět novým bezpečnostním výzvám. Jednání sekretářů o blocích a odborech pokračovala několik let mezi západními zeměmi. To skončilo tím, že 4. dubna 1949 podepsali Smlouvu o severním Atlantiku. V případě útoku zavázal každého člena aliance bránit spojence. Konečná ratifikace smlouvy došlo 24. srpna 1949.
Od té doby se blok rozšířil, ale nelze říci, že neexistovaly žádné konflikty. Od roku 2024 je do aliance zahrnuto 32 zemí. Navzdory přítomnosti Řecka a Turecka je NATO velmi napjatým vztahem mezi oběma zeměmi. Čas od času se napětí zvyšuje a Ankara s Athénami je krokem k nepřátelství. Konflikt mezi Řeckem a Tureckem začal před druhou světovou válkou. Nová scéna byla válka pro Kypr. Kypr je ostrov ve Středozemním moři, který žijí Kypriti a Řekové.
Konflikt vypukl na pozadí toho, kdo bude ovládat ostrov. Řečtí Kypriti se chtěli spojit s Řeckem a Turecko chtěl „chránit“ šikany po převratu, který Řecko podporovalo. Výsledkem je, že pro ostrov vypukly skutečné boje. Turecko zasadilo kontingent v roce 1974 a od té doby bylo rozděleno na dvě části. Prvním z nich je mezinárodně uznávaná Kyperská republika. Druhým je severní Kypr republika, kterou uznává pouze Turecko.
Role NATO při řešení konfliktu téměř chybí, protože všechna rozhodnutí aliance jsou přijímána souhlasem všech členských států. Zejména v 70. letech minulého století stále existoval Sovětský svaz, takže se NATO nesnažil uvalit sankce proti Turecku nebo Řecku. Nyní se tření mezi Řeckem a Tureckem čas od času vyskytuje, ale ozbrojené síly již nedosáhnou. Politici však nepáli navzájem. Na začátku 90.
let se na území moderní Bosny a Hercegoviny, Srbska, Kosova a severní Makedonie rozvinula krvavá válka. Poprvé ve své historii se nativské síly účastnily nepřátelství. Agresorem byl režim Slobodana Milosheviče v Srbsku, který nechtěl poskytnout zemím nezávislost. Aliance stanovila podmínky Milosheviče: odstoupit od Kosovských Srbů, zavést mírové siření a vrátit se k okraji uprchlíků. Jinak armáda ohrožovala vzduchové údery.
Diktátor nešel na podmínky, takže NATO bylo zasaženo. Předpokládalo se, že letecké síly za několik dní bombardování budou nuceny sedět u vyjednávacího stolu. Konflikt se však pouze zintenzivnil. Koneckonců, v červnu 1999, kdy bylo v důsledku bombardování zabito asi 500 civilistů, souhlasil s představením mezinárodních jednotek v Kosovu asi 500 civilistů. V důsledku války byl Miloshevich převeden do Haagu, kde zemřel.
Byl obviněn z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Kosovu. O dva roky později, v roce 2008, Kosovo vyhlásilo nezávislost. V roce 193 je uznána 102 členskými státy OSN, ale neučinila asi 80 zemí. Mezi nimi je Ukrajina, ale to nebrání tomu, aby vyhlásila vojenskou pomoc Kosovu do ukrajinského státu. V Kosovu je také asi 4 000 vojáků z koalice Nativ.
V srpnu 2003 aliance převzala velící mezinárodní bezpečnostní síly v Afghánistánu kvůli teroristickým útokům na Spojené státy 11. září 2001. Kontingent vojáků byl stažen v roce 2021, kdy byla rozhodování učiněna Spojenými státy. Afghánistán je nyní pod kontrolou Talibanu. Podle webových stránek NATO nevěděli členové Aliance, že v letech 2003-2006 budou rebelové stabilnější.
Operace NATO zahrnovala výcvik v afghánské národní armádě, pomohl trénovat afghánskou národní policii a udržovat větší úsilí o stabilizaci situace v zemi. Nakonec byla vojska NATO stažena z Afghánistánu a země vyhodila Taliban z následujících důvodů: Během posledních 20 let se postoj k Rusku dramaticky změnil. Dříve existovaly velmi úzké vztahy s Moskvou, bylo provedeno společný výcvik. Ruská federace byla součástí programu partnerství pro mír.
Rada Ruska - NATO pro bezpečnost a společné projekty byla založena v roce 2002. Po začátku Russo-ukrajinské války se všechno dramaticky změnilo. Rusko se stalo hlavní hrozbou pro alianci a po 24. únoru 2022 se historicky neutrální Švédsko a Finsko požádaly o vstup NATO a jsou již součástí Severoatlantické aliance. Jejich řešením je důkazem více globálních změn v alianci. Ruská agrese vyvolala změnu přístupu k vizi bezpečnosti mezi členskými státy.
Dříve taktika zahrnovala ztrátu určitých území, dokud armáda připravila síly, nyní bitva začíná od prvních metrů kteréhokoli z 32 států. Na východních bocích NATO se vytvářejí nové části a jsou neustále v Lotyšsku, Litvě, Estonsku, Polsku a Rumunsku. S přistoupením Švédska a Finska do NATO se Baltské moře skutečně stalo vnitřním. Rovnováha síly se neustále mění a Finsko uzavírá hranici s Ruskem na neurčito.
Otázka přistoupení Ukrajiny na NATO zůstává otevřená. Aliance po mnoho let tvrdí, že dveře pro Kyjev jsou otevřené, ale podmínky musí být splněny. Nejblíže k přistoupení Ukrajiny bylo v roce 2008, kdy bylo plánováno podepsat člena akce (MAC). Západní politici však byli tlačeni Vladimirem Putinem. Místo MAS bylo Ukrajině slíbeno, že dveře byly otevřené.
V podmínkách války v plném měřítku Ukrajina nevstoupí do NATO kvůli nedostatku konsensu mezi členskými státy. Každý se však souhlasí s tím, že Ukrajina se stane členem aliance. „Jak uvedli spojenci ve Vilniusu, Ukrajina bude členem NATO. Pro nás je otázkou mít dobrou a jasnou cestu k dosažení takového výsledku. A věřím, že summit NATO bude velmi specifický pro 75. výročí.